Není ekvivalence jako ekvivalence…aneb když dva dělají totéž, není to totéž

Autorka: Ing. Alice Šrámková, publikováno v časopise Auditor.

Smyslem tohoto článku je přiblížit čtenáři, že pod označením ekvivalence (nebo chcete-li ekvivalenční metoda) se ve skutečnosti skrývají tři různé metody ocenění, byť se všechny používají pro ocenění finančního majetku.

Ekvivalence v individuální účetní závěrce

Zákon o účetnictví v § 27, odst. 6 stanoví, že podíl, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem (pro zjednodušení dále jen ovládaná osoba), může být oceněn ekvivalencí.  Pokud se účetní jednotka rozhodne tuto oceňovací metodu použít, musí tak postupovat při ocenění všech takových podílů.  Samotná metoda je potom popsána v českém účetním standardu č. 008 a v § 51 vyhlášky č. 500/2002 Sb.  Podíl v ovládané osobě je k datu účetní závěrky oceněn podílem na vlastním kapitálu ovládané osoby.  Rozdíl mezi oceněním na začátku účetního období, resp. k datu pořízení je potom vykázán jako oceňovací rozdíl v účtové skupině 41 a je tedy součástí vlastního kapitálu.  Všimněme si z mého pohledu významného nedostatku této metody, která dává přijatelné výsledky ocenění pouze v případě, kdy ovládající osoba ovládanou osobu buď založí, nebo koupí za hodnotu blízkou jejímu vlastnímu kapitálu.  Podívejme se na situaci, kdy investor koupí například 60% podíl v jiné společnosti za 10 mil. Kč, přičemž hodnota vlastního kapitálu této společnosti je pouze 2 mil. Kč.  Že se společnosti neprodávají za hodnotu jejich vlastního kapitálu, není nutné zdůrazňovat.  Pořizovací cena je zpravidla podložena podrobnou analýzou ze strany kupujícího a kupní cena bývá stanovena na základě očekávaných budoucích peněžních toků.  Předpokládejme dále, že do data první účetní závěrky po akvizici vytvořila ovládaná osoba zisk po zdanění ve výši 1,5 mil. Kč a její vlastní kapitál tedy k datu účetní závěrky činí 3,5 mil. Kč.  Při použití ekvivalenční metody by byl podíl na vlastním kapitálu oceněn částkou 2,1 mil. Kč (60 % z 3,5 mil. Kč) a investor by musel vykázat snížení hodnoty o 7,9 mil. Kč (10 mil. Kč minus 2,1 mil. Kč) prostřednictvím oceňovacích rozdílů ve vlastním kapitálu.  Díky tomu by mohl být jeho výsledný vlastní kapitál i záporný.  Ovládaná osoba ale hospodaří dle původních předpokladů a ke snížení hodnoty finanční investice není důvod.  Můžete namítnout, že ocenění ekvivalencí je pouze možnost, nikoli povinnost, ale všechny podíly musí být oceněny stejnou metodou.  A co když už po řadu let investor ostatní podíly oceňuje ekvivalencí?  A to podíly ve společnostech, které sám založil.  V tomto případě totiž dává ocenění ekvivalencí smysl již od samého začátku (zatímco u nakoupených podílů teprve od okamžiku, kdy podíl na vlastním kapitálu odpovídá pořizovací ceně investice).

Založí-li investor 100% ovládanou osoby se základním kapitálem ve výši 10 mil. Kč, která v prvním roce své činnosti vykáže zisk po zdanění ve výši 1,5 mil. Kč, naroste u ovládající osoby hodnota finančního majetku a oceňovacího rozdílu o těchto 1,5 mil Kč.  Tato hodnota pak představuje věrnější zobrazení skutečnosti než ocenění podílu pořizovací cenou.

Setkala jsem se i se situací, kdy účetní jednotka oceňovala i menší než 20% účasti ekvivalencí, a to jako náhradu reálné hodnoty.  V této souvislosti bych připomněla, že zákon za reálnou hodnotu považuje buď tržní cenu, nebo hodnotu vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto metody zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty.  Osobně ekvivalenci za takovou metodu ve většině případů nepovažuji. V případech, kdy u takových cenných papírů není možné objektivně stanovit reálnou hodnotu, budou tyto cenné papíry oceněny pořizovací cenou.

Ekvivalence v konsolidované účetní závěrce

V § 63 vyhláška definuje, že se do konsolidované účetní závěrky zahrnují přidružené podniky ekvivalenční metodou.  Přidružený podnik je podle § 22 zákona o účetnictví takový podnik, ve kterém konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv (za ten se obvykle považuje více jak 20% majetková účast, pokud se zároveň nejedná o osobu pod společným vlivem nebo o ovládanou osobu).

Český účetní standard 20 definuje ekvivalenční metodu v konsolidované účetní závěrce takto:

  • K datu pořízení či zvýšení účasti se stanoví a vykáže konsolidační rozdíl (rozdíl mezi pořizovací cenou a podílem na reálné hodnotě vlastního kapitálu)
  • Podíl na vlastním kapitálu přidruženého podniku se vykazuje na řádku cenné papíry a podíly v ekvivalenci
  • K datu účetní závěrky se v samostatné položce výkazu zisku a ztráty „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ vykáže podíl na zisku přidruženého podniku.  Všimněte si, že na rozdíl od výše popsané ekvivalenční metody se nyní vykazují podíly na zisku výsledkově nikoli kapitálově.  Stejná položka je součástí i vlastního kapitálu v konsolidované rozvaze
  • Podíly na výsledcích hospodařením z minulých let jsou vykázány v samostatné položce „Konsolidační rezervní fond“ a nejsou tedy součástí konsolidovaných nerozdělených zisků.

Ekvivalence v IFRS účetní závěrce

Ještě další ekvivalenční metoda je popsána v IFRS, konkrétně v IAS 28 Investice v přidružených a společných podnicích.  Tato metoda se používá především pro zahrnutí přidružených a společných podniků do konsolidačního celku. Od roku 2016, díky novelizaci IAS 27 Individuální účetní závěrka ji lze investorem použít i pro ocenění investice v dceřiném, přidruženém nebo společném podniku v jeho individuální účetní závěrce. Nicméně výsledky těchto ekvivalenčních metod v účetní závěrce dle IFRS ve srovnání s účetní závěrkou dle českých předpisů jsou diametrálně odlišné. A jak je tato ekvivalence v IFRS popsána?

  • Pořizovací cena investice se zvyšuje o podíl na zisku přidruženého či společného podniku a snižuje se o vyplacené dividendy a případné ztráty ze znehodnocení
  • V konsolidovaných aktivech je pouze jedna položka – a to „investice oceňované ekvivalenční metodou“
  • V konsolidovaném vlastním kapitálu nemají přidružené a společné podniky samostatné položky, podíly na jejich výsledcích hospodaření jsou součástí konsolidovaných nerozdělených zisků.
  • Případný kladný konsolidační rozdíl (v IFRS označovaný jako goodwill) je součástí ocenění investice, nevykazuje se tedy jako samostatné aktivum.[1]  Pokud by pořizovací cena investice v přidruženém podniku byla nižší než podíl na reálné hodnotě aktiv a závazků přidruženého podniku, byl by takový rozdíl okamžitě vykázán ve výsledovce jako výnos a prvotní ocenění investice by tedy odpovídalo podílu na reálné hodnotě aktiv a závazků přidruženého podniku.

Pro úplnost dodávám, že společné podniky (podniky pod společnou kontrolou) se v minulosti v IFRS konsolidovaly podobně jako doposud u nás metodou poměrné konsolidace a metoda ekvivalenční byla metodou alternativní. Důsledkem vydání IFRS 11 Společná ujednání bylo použití metody poměrné konsolidace v IFRS ukončeno, a to počínaje od 1. 1. 2013, resp. od 1. 1. 2014 pro evropské společnosti, neboť účinnost standardu pro použití v EU byla o rok oddálena.

Shrňme si výše popsané metody na dvou příkladech ve dvou po sobě jdoucích obdobích.

[1] V IFRS se počítá goodwill pouze u dceřiných podniků a pouze k datu nabytí kontrolního podílu.

Příklad 1

Investor spolu s dalšími investory založil začátkem roku 2014 společnost, kde získal 25% podíl.  Tento podíl nezakládá ani ovládání ani společný vliv.  Jedná se tedy o přidružený podnik.  Hodnota základního kapitálu byla stanovena na 5 mil. Kč a celý byl splacen peněžitým vkladem.  V prvním roce (2014) vykázal přidružený podnik zisk 800 tis. Kč, ve druhém roce (2015) potom 920 tis. Kč.  Žádná jiná transakce neovlivnila výši vlastního kapitálu.

K 31. 12. 2014

V tis. Kč ČÚP ÚZ[1] ČÚP KÚZ[2] IFRS[3]
Rozvaha – aktiva      
Konsolidační rozdíl 0
Podíly – podstatný vliv 1 450
Cenné papíry a podíly v ekvivalenci 1 450
Investice oceňované ekvivalenční metodou 1 450
Rozvaha – vlastní kapitál      
Oceňovací rozdíl 200
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného období 200
Konsolidační rezervní fond
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 200
Výkaz zisku a ztráty
Podíl na zisku z přidružených společností oceňovaný ekvivalenční metodou 200
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 200

[1] Individuální účetní závěrka dle českých účetních předpisů (ČÚP).

[2] Konsolidovaná účetní závěrka dle českých účetních předpisů (ČÚP).

[3] „Konsolidovaná“, případně i individuální účetní závěrka dle IFRS.

K 31. 12. 2005

V tis. Kč ČÚP ÚZ ČÚP KÚZ IFRS
Rozvaha – aktiva      
Konsolidační rozdíl 0
Podíly – podstatný vliv 1 680
Cenné papíry a podíly v ekvivalenci 1 680
Investice oceňované ekvivalenční metodou 1 680
Rozvaha – vlastní kapitál      
Oceňovací rozdíl 430
Výsledek hospodaření minulých let 200
Výsledek hospodaření běžného období 230
Konsolidační rezervní fond 200
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 230
Výkaz zisku a ztráty
Podíl na zisku z přidružených společností oceňovaný ekvivalenční metodou 230
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 230

Příklad 2

Investor koupil začátkem roku 2014 40% podíl ve společnosti A za 20 mil. Kč.  Tento podíl nezakládá ani ovládání ani společný vliv.  Jedná se tedy o přidružený podnik.  Hodnota vlastního kapitálu společnosti A k datu pořízení podílu byla 35 mil. Kč.  Hodnota vlastního kapitálu podniku na konci roku 2014 byla 40 mil. Kč a na konci roku 2015 46 mil. Kč.  Tržní hodnota společnosti A se v tomto období nesnížila.  V obou letech byl jedinou změnou ve vlastním kapitálu výsledek hospodaření.  Konsolidační rozdíl je ve výši 20 000 – 40 % × 35 000 = 6 000 tis. Kč a bude odepisován po dobu 20 let (300 tis. Kč ročně).

K 31. 12. 2014

V tis. Kč ČÚP ÚZ ČÚP KÚZ IFRS
Rozvaha – aktiva      
Konsolidační rozdíl 5 700
Podíly – podstatný vliv 16 000
Cenné papíry a podíly v ekvivalenci 16 000
Investice oceňované ekvivalenční metodou 22 000
Rozvaha – vlastní kapitál      
Oceňovací rozdíl -4 000
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného období -300 2 000
Konsolidační rezervní fond
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 2 000
Výkaz zisku a ztráty
Zúčtování kladného konsolidačního rozdílu -300
Podíl na zisku z přidružených společností oceňovaný ekvivalenční metodou 2 000
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 2 000

K 31. 12. 2015

V tis. Kč ČÚP ÚZ ČÚP KÚZ IFRS
Rozvaha – aktiva      
Konsolidační rozdíl 5 400
Podíly – podstatný vliv 18 400
Cenné papíry a podíly v ekvivalenci 18 400
Investice oceňované ekvivalenční metodou
Rozvaha – vlastní kapitál      
Oceňovací rozdíl -1 600
Výsledek hospodaření minulých let -300 2 000
Výsledek hospodaření běžného období -300 2 400
Konsolidační rezervní fond 2 000
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 2 400
Výkaz zisku a ztráty
Zúčtování kladného konsolidačního rozdílu -300
Podíl na zisku z přidružených společností oceňovaný ekvivalenční metodou 2 400
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci 2 400

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že zejména v případě, kdy byl podíl nakoupen za jinou hodnotu než je vlastní kapitál pořizovaného podniku, poskytuje každá z popsaných ekvivalenčních metod zcela jiný výsledek.  Inu, není ekvivalence jako ekvivalence…

Alice Šrámková, Fučík a partneři